Informace

Ahojte všichni MX kingsáci, jak již většina z Vás ví, měl jsem tu čest navštívit evropskou motokrosovou velmoc – Holandsko. Jednalo se o závody 22.3. NK a 23.3. ONK v Mill. Dnešní komentář ale bude poněkud netradiční, protože se nebude týkat až tak úplně závodů, jako spíše celého dobrodružství s nimi spojeného. Ale vraťme se zpátky v čase o několik měsíců.

S myšlenkou zajet do Holandska na MX jsem si pohrával pěkně dlouho, vlastně de facto hned po MS juniorů v Jiníně, kdy se mi nejvíce kladných ohlasů, zpráv atd. objevovalo právě z Holandska. Navíc právě v této zemi mám aktuálně asi nejvíce MX přátel, teda, když nepočítám Česko samozřejmě, no vlastně…po tomto výletu už je to tak 50 na 50.
Strašně moc jsem chtěl vyrazit na nějaké závody do zahraničí, dost jsem uvažoval kam, a když mi můj kamarád Stef Karssemakers posílal videa z Holandska, tato krajina mně doslova učarovala! Ty davy lidí okolo tratí, ta atmosféra, úžasné zázemí, skvělá konkurence no a jako bonbónek samozřejmě písek, na kterém bych šíleně moc chtěl vidět Herlingse. Věděl jsem, že prostě musím jít za svým srdcem a tento sen si splnit, i když v ČR jsem osobně nenavštívil asi více než 20 tratí, ale to si můžu vynahradit třeba v důchodu, že jo…
Jenže pak nastal další problém, jak se tam vůbec dostat? Každoročně jezdím na závody do Petrovic s mým kamarádem a kolegou fotografem Jirkou Zaňátem, s mou myšlenkou a snem jsem se mu po cestě svěřil a on se toho chytl. Jirka je strašný dobrodruh a především díky rally má procestovanou celou Evropu. Na podzim jsme prohodili pár slov, v zimě už se náš společný sen měnil v plán a začátkem ledna jsme začali vybírat závod, na který bychom jeli. Rozhodil jsem sítě, napsal kamarádům a ti mi poradili, že pro mě by bylo nejlepší, kdybych jel 22.-23.3. do Mill, protože jsou zde dva závody ve dvou dnech. Což se mi zamlouvalo.

.

Kompletní fotogalerie zde: www.mxkings.com/foto/ nebo v sekci "FOTO"

.

Ale už dost o plánech. Nebudu to komplikovat tím, že Jirkovi do toho vstoupilo hokejové play-off, kdy fotí pro PSG Zlín a mně problémy s foťákem. V pátek 21. 3. jsem prostě sedl do auta a jel k Jirkovi, kde jsem nechal své auto a vyrazili jsme vstříc našemu dobrodružství (celých 1100km!). Jelikož jsme vyráželi odpoledne, Českou republiku jsme opouštěli ve večerních hodinách, poté pohodová cesta po německých dálnicích s občasnými přestávkami, skrze tunely, okolo krásného Frankfurtského letiště apod. jsme se postupně začali přibližovat k Holandsku. Asi po devíti hodinách jízdy jsme se dostali do Holandska, což byl neuvěřitelný pocit! Mill není od hranic příliš daleko, ale ještě jsme se stavili natankovat a holandské sjezdy byly trošičku komplikovanější i pro GPS navigaci :D. A jsme v Mill! V tu chvíli ve mně začalo vřít napětí, nervozita a to všechno dohromady. Přijeli jsme k cestě, která vypadala jako cyklostezka…no po chvíli váhání jsme uvěřili GPS a vydali se po ní, koneckonců, nic jiného nám ani nezbývalo. Taková úzká lesní cesta, přitom však nádherně upravená, navíc okolo nádherných jezer, které sice ve tři ráno nebyly moc dobře vidět, přesto mě Holandsko okamžitě dostalo! Tak a jsme tady…kde necháme auto? Viděli jsme nějakou dodávku, která také přijela pozdě, a tak se do uzavřeného parkoviště již nedostala, tak jsme to hodili před ni, pořádně se oblékli (ty kraťasy připravené na sluníčko mi moc nevyšly, v tu dobu byly v Holandsku asi 4 stupně :D) a šli obhlédnout depo a trať! V dáli jsme slyšeli rámus od kačen a další zvěře z obrovského jezera vedle trati. Ve čtyři v noci každý normální MXák spí, i v Holandsku. Tak jsme si dali čtyřikrát kolečko okolo depa, snažili se na mobil udělat „contest“ o nejlepší fotku v absolutní tmě tak, aby tam bylo aspoň něco než jen černý flek :D a šli jsme hledat trať. Ano, nemohli jsme ji ani najít. No, nakonec asi po hodině hledání jsme si všimli, že za plotem je schované pouze pole, tak jsme přešli úplně na opačnou stranu depa a tam jsme viděli velký stan Red Bullu a za ním byla trať. Ta však byla kompletně oplocená ze všech stran a nedalo se na ni vstoupit! To nás docela mrzelo, protože jsme si chtěli prohlédnout, jak vypadá. A tak jsme šli na písčitou pláž a okolo plotu přes stromy aspoň kousíček tratě obhlédli. Už bylo skoro půl šesté ráno, takže hurá do auta a spát. V noci nás ale oba probudila šílená zima, tak jsme si nastartovali na chvíli auto, já jsem nezabral ani na minutu, tak jsem mazal staré fotky v mobilu. Jupííí!!! Budík zvoní, krásné ráno, všude létající kachny a čas snídaně. Rychle obhlédnout trať! Po pár krocích jsme přišli na to, jak se vlastně jede a šli jsme si projít celou trať.

.

Kompletní fotogalerie zde: www.mxkings.com/foto/ nebo v sekci "FOTO"

.

Ze začátku jsme byli lehce zklamaní, poté jsme však přišli do lesní pasáže, kde byly také celkem tři!!! rolety, parádní klopené zatáčky, pár větších skoků, jeden dvojáček a brutální lavice nedaleko před cílem, která nebyla dlouhá, ale nakopávala do výšky a neměla dopad. Devět hodin pryč a s tím přišly na řadu i první tréninky. Mezitím jsem si všiml mistra Evropy třídy do 65ccm Raivo Dankerse, tak jsem mu zavolal a domluvili jsme sraz před jejich obytňákem. Přivítání…no to bylo něco neskutečného, doopravdy jsem měl pocit, že jsem nějaká celebrita. Shromáždila se tam spousta jezdců a všichni volali své rodiče se slovy: ,,Mamíííí, tatíííí, dívejte, to je Martin!!!“ Na to mi jejich rodiče začali podávat ruky a říkat: ,,Ahoj, jsme rádi, že tě poznáváme, kluci nám o tobě dost říkali a mají moc rádi tvé fotky.“ To bylo něco neskutečného…a dorazili to větami jako: ,,Dáš si něco k jídlu? Pojď s námi poobědvat, co si dáš k pití? A ty furt nic nechceš, ochutnej aspoň holandské pivo, víš co, pojď se na chvíli ohřát k nám do karavanu, tady je zima a moc fouká.“ Takové věty mě totálně zarazily, tohle jsem v ČR NIKDY nezažil a asi ani nezažiju! Ale zpět k závodům…

První den se v rámci NK jely třídy do 65ccm malá kola, velká kola, do 85ccm malá kola a dvě hobby třídy. Hned od rána jsem po trati poletoval s Raivem a taky Rafem Meuwissenem. Kluci mi pomáhali najít dobrá místa na neděli, užili jsme si spoustu legrace a na roletách byla spousta brutálních goonů! To byly místy až neskutečné záhozy. Doslova mě nadchlo, že ve třídě do 65ccm bylo okolo 30 jezdců! A to jak ve třídě na malých kolech, tak na velkých…no a třída do 85ccm na malých kolech, to byla palba! Zde zvítězil Mack Bouwense (o němž vznikl v Holandsku populární dokument - získal několik ocenění, kde tento mladý klučina popisuje své problémy se srdcem). Celý den bylo zataženo a pršelo, odpoledne jsem u trati potkal továrního jezdce KTM – Jorge Garciu Prada (13 let), který aktuálně nemůže jezdit kvůli zlomené ruce, tak jsem si s ním nechal udělat alespoň společnou fotku.

.

Kompletní fotogalerie zde: www.mxkings.com/foto/ nebo v sekci "FOTO"

.

Před druhou jízdou třídy do 65ccm na velkých kolech se řádně rozpršelo! Tak jsem šel s klukama do obytňáku, kde mi pustili videa z jejich loňského tažení Evropou, bylo to super. Počasí se umoudřilo a Raivo mě chtěl vzít na nějaké místo. Přelezli jsme přes dva ploty s ostnatými dráty s nápisem „zákaz vstupu“ a „nebezpečí“ a ocitli jsme se na opuštěné pískovně, která byla schovaná za tratí! Ta byla ale brutální a ten výhled z ní na to nádherné jezírko, to byl zážitek na celý život! Poté jsme šli sledovat hobby třídu na jednu z rolet, lehce se zasmát a vzhůru fotit ke stupňům vítězů. Zde jsem si užil, jak devítiletí kluci skandují, že chtějí pusu od hostesek předávající ceny, rozloučil se s kamarády a šel do auta. Tam jsme s Jirkou zkontrolovali fotky a jeli přespat k jeho kamarádce do Belgie. Tam jsme v místní restauraci ochutnali tradiční belgická jídla a pohodlně pár hodin přespali.
Brzký budíček, snídaně a vzhůru do Holandska. Po cestě nás zastavila policie, která zastavovala všechny cizince a kontrolovala pasy, občanky a všechno možné i nemožné, proto jsme nestihli trénink třídy do 85ccm, paráda! Sotva jsem si vyřídil akreditaci, dozvěděl jsem se, že v tréninku si na té dlouhé lavici zlomil nohu můj kamarád Raf Meuwissen, se kterým jsem strávil celou sobotu…
„hurá“ na třídu do 125ccm! Domácí hvězdy jako Pootjes, Vaessen, Engelen, van Kraaij doplněná Lotyšem Sileikou, Rusem Baranovem, Jihoafričany Adamsem a Coxem a Belgičany Genotem s Cordansem dávaly tušit krásným soubojům! Navíc mezi nimi ještě mladá a hodně talentovaná Nancy van de Ven. Brutální nasazení všech mladíků je neskutečné, je v něm vidět jiskra, odhodlání, ale také talent! Písek lítá na všechny strany a skvěle se to fotí, navíc tito mladí ďáblové se před foťákem neskutečně předvádějí i na skocích! Boží, skvělý zážitek, wow! A to byla teprve třída do 125ccm. Teď již ale to, na co jsem čekal! Třída MX2. Jsou zde Herlings, Coldenhoff, Tonkov, Febvre, Luke Styke, Bogers, Vlaanderen, van der Vlist, Kullas, Petrov, Kouwenberg a další!
Ještě před cestou do Holandska jsem se doopravdy těšil na to, že uvidím dva nejlepší jezdce na písku ze třídy MX2 na světě – Jeffreyho Herlingse a Glenna Coldenhoffa bojovat proti sobě na domácí půdě! To, co jsem ale viděl, mě poněkud zklamalo. Čekal jsem, že Jeffrey poletí na písku o level jinde než zbytek startovního pole. Opak byl ale pravdou, to, co Jeffrey předvedl ve druhém a třetím kole doopravdy nebylo nic extra. Nebyl to ten Herlings, kterého jsem zvyklý vídat na internetu a v televizi, byl takový nemastný, neslaný a jeho jízda byla plná chyb. Ve čtvrtém kole se Jeffrey pokoušel znovu zajet rychlé kolo, vypadal lépe, ovšem vylámal si zuby na jedné z náročných rolet. Šel k zemi, i když dle očitých svědků to na první pohled nějak strašně nevypadalo, stěžoval si na bolesti v oblasti ramene a byl odvezen do nemocnice, tím pro něj také závody v Mill skončily.

.

.

Hned od začátku jede v pekelném tempu Tonkov, který se nahání s týmovým kolegou Febvrem!
Kvalifikaci ale ovládl Coldenhoff, který v ní zvítězil s náskokem více než 3s!!! Svůj čas zajel ve druhém kole, a když jeho čas srovnám s časem Herlingse, také ze druhého kola, nadělil mu více než 4 vteřiny…

A třída Open je tady a s ní i Husqvarna Ice 1 Team - Todd Waters a Pascal Rauchenecker, další MX GP rideři jako Belgičan Joel Roelants, Švéd Bengtsson, Fin Tianinen, Lotyš Justs a spousta domácích hvězd v čele s Mikem Krasem, Marcem de Reuverem, Herjanem Brakkem apod. Kluci to dávali fakt pěkně, kvalifikace byla hooodně vyrovnaná a vypadalo to na zajímavé závody. 1. Kras, 2. Rauchenecker, 3. Waters i 4. De Reuver se vešli do 1,5s.

Během tréninků se vystřídaly snad všechny možné typy počasí – od sluníčka, přes chladno, déšť, krupobití…no, akorát tak na nemoc, několikrát jsem prochladnul, ale i tak mi bylo dobře, protože jsem byl na závodech a neskutečně jsem si užíval srandu v předstartovním prostoru s Raivo Dankersem. Ten se svěřil, že jede dobře, ale nedaří se mu starty a začíná z posledních příček. Shit, mám problém se svou SD kartou…a je to v pytli, chyba, nezobrazují se mi fotky a zmizelo mi vše ze soboty a nedělního rána! Nejlepší fotky mého života jsou pryč…rychle přehodit kartu, třeba ještě půjde zachránit doma…15…5…drsná muzika, napětí a především do posledního místečka zaplněný rošt!!! třídy do 85ccm, to bychom mohli závidět…kór, když v Holandsku je třída do 85ccm rozdělená na malá a velká kola a ve třídě s malými koly jelo den předtím přes 30 jezdců. A je to tady!!! Kdo je první? Cože? :O Je tam Raivo Dankers!!! Neskutečné. Za ním se ale již seřazují největší favorité - domácí supertalent Roan van de Moosdijk, loňský mistr Jago Geerts z Belgie a Nor Michelsen. Dankers během závodu lehce uvadá a do čela jde bez problémů van de Moosdijk, který také s více než 20s náskokem vítězí před Jago Geertsem a Michelsenem, čtvrtý končí 12-ti letý Elzinga, pátý Španěl Notario Lopez, šestý Brit Hammal, sedmý Švéd Hakansson a osmý Dankers. Proč jsem vypisoval národnosti? Podívejte se, jak pestrý je holandský mistrák!

A je tady první jízda 125ccm. Kdo to bude? Jezdec Red Bull KTM a mistr Evropy, vicemistr světa 85ccm z roku 2012 Davy Pootjes nebo jeho odvěký rival Bas Vaessen, který by konečně rád vystoupil z jeho stínu. Holeshot je pro Vaessena a vedení si drží více než kolo, za zády má Pootjese a jeho ataku dlouho neodolává, Pootjes po trati doslova letí a jeho početné množství fanoušků je doslova u vytržení! Jízda Base Vaessena postrádá obvyklou jiskru, jede nezvykle klidně a také hlavou, protože náskok Pootjese je obrovský. Třetí jezdí Max Engelen, čtvrtý Lotyš Thomas Sileika, což je na písku mezi Holanďany určitě skvělý výkon! Ale Sileika také letí a předjíždí Engelena a je třetí. Netrvá to dlouho a Thomas se dostává i za Vaessena, chystá si útok a je před ním! V tu chvíli ale opět začaly padat kroupy i se sněhem nebo co to je…docela nechápu, všichni diváci se jdou schovat, tak silné je krupobití. Ouuuu…Sileika doplácí na špatné počasí a ošklivě padá…pak ještě dvakrát a končí osmý. Vítězí Davy Pootjes a to s náskokem téměř minuty! Druhý končí Bas Vaessen a třetí Max Engelen.

.

.

A je tady první jízda MX2, sice bez Herlingse, přesto se bude na co dívat. Start pro Coldenhoffa, za zády tovární Husky v rukou Tonkova a Febvra, tak to bude závod! Obě Husky ze začátku na Glenna dost tlačí, ale postupem času se Coldenhoff pomalu vzdaluje a cílem projíždí s více než 20s náskokem jako suverénní vítěz. Ovšem boj Tonkov vs. Febvre je úžasný!!! Tonkov začal jako druhý, pak ho předjel Febvre, o tři kola později zpět Tonkov! Tohle nevypadá moc jako souboj týmových kolegů, tihle kluci po sobě jdou hlava nehlava!!! Aaaa...cože? :O Brutální předjetí Febvreho! Ten Tonkova podskočil a cílem projíždí o vteřinu před svým týmovým kolegou.

První jízda MX1 je tady! Holeshot pro Waterse, za ním Kras a de Reuver. Rauchenecker padá po startu, odjede dvě kola a končí. V hromadném pádu byli také Justs, Tianinen a Roelants, ti pokračují, ovšem s obrovskou ztrátou. Waters jede výborně! Kras a de Reuver po sobě začali jít, zkušený mazák de Reuver je dost blízko. Polovina závodu za námi a Waters pohodlně v čele, za ním stále úspěšně odolává Kras útokům de Reuvera. Zhruba okolo dvacáté minuty však Watersovi začínají docházet síly a Kras s de Reuverem jsou na něm!!! První tři jezdci ve vteřině, tak to je masakr! Na tom písku jsou souboje ještě brutálnější než normálně a kluci se řežou, de Reuver to pokaždé zkouší vzadu na roletě, kde je nejrychlejší, dostává se před Krase! Už už je na Watersovi, ale ten se drží. Aaaa…Kras zaútočil na de Reuvera a je před ním! De Reuver to ještě chvíli zkouší, ale odchází fyzicky…Waters má náskok asi 5s, ten však Kras zlikvidoval a do posledního kola vjíždí těsně za Australanem. V zadní části tratě nejde nic vidět, poté však slyším řev holandských fanoušků a na prvním místě Suzuki Mika Krase, který také vítězí. Waters zřejmě udělal chybu a cílem projíždí se ztrátou 10s jako druhý. Kluci však nasadili tak pekelné tempo, že asi za 15minut na třetího de Reuvera najeli přes 40 vteřin!

Závody v Holandsku na sebe rychle navazují, zdržení vzniká pouze chvíli před starty, protože tady pokaždé srovnávají startovací rovinku, aby měli všichni stejné podmínky! To mě nadchlo. Ale teď už druhá jízda třídy do 85ccm. Holeshot opět pro Raivo Dankerse!!! Druhý je jeho vrstevník (12-ti letý) Loeka Thonies, za nimi však již Roan van de Moosdijk a Jago Geerts. A byl to právě Geerts, kdo zahájil atak a během prvního kola se probil do čela. Druhý van de Moosdijk mu dotíral na záda, třetí Brit Hammal, na čtvrté místo se propadl oproti soupeřům o dvě hlavy menší Dankers. Jago Geerts předváděl úžasnou krasojízdu, van de Moosdijk mu tentokrát nestačil, třetí Hammal, čtvrtý Nor Michelsen, pátý Dankers, který však zhruba v polovině závodu padá a nemůže nastartovat svůj stroj. Odjíždí až jako 16. Pád ho ale zdravě nabudil! A za křiku diváků se žene dopředu, po dvou kolech je již desátý! Všímá si jej i komentátor závodu a hlásí, jak moc stahuje, do cíle zbývají poslední dvě kola a lídr závodu Geerts padá vzadu na roletě! Z jeho půlminutového náskoku je náskok necelé vteřiny. Van de Moosdijka ženou lidi dopředu, Geerts však zapíná turbo a všem odjíždí, cílem projíždí jako první s náskokem pěti vteřin na Van de Moosdijka. Třetí končí Hammal, čtvrtý Michelsen, pátý Thonies, šestý další Brit Kimber a na sedmém místě po skvělé stíhačce Raivo Dankers.
Celkově pořadí je následující: 1. Geerts, 2. Van de Moosdijk, 3. Michelsen, 4. Hammal a 5. Elzinga.

.

.

Druhá jízda třídy do 125ccm je tady a s ní výborný start Pootjese, za ním jsou opět Vaessen a Engelen. Sileika má tentokráte horší start a musí se tlačit ze zadních pozic. Pootjes všem ukazoval, že je skvěle připravený na letošní sezonu EMX125 a od začátku až do konce kraloval celému startovnímu poli. Cílem projel s náskokem více než půl minuty na druhého Vaessena, který si po cíli stěžoval na bolest zápěstí a byl nešťastný z toho, že nedokázal udržet tempo, více info k tomuto až na konci článku. Třetí končí opět Engelen, čtvrtý tentokrát bezchybný Sileika, pátý Rus Baranov a šestý velice mladý a hodně nadějný, teprve čtrnáctiletý!!! Belgičan Cyril Genot.
Celkové pořadí: 1. Pootjes, 2. Vaessen, 3. Engelen, 4. Baranov a 5. Sileika

A je tady druhá jízda MX2! Holeshot pro Coldenhoffa, výborný start má i Lars van Berkel, při kontaktu s jedním ze soupeřů však ošklivě padá a ještě do něj narazilo asi 10 dalších lidí. Van Berkel zůstává na zemi, po chvíli se zvedá a odjíždí za zbytkem startovního pole, po čtyřech kolech odjíždí do depa v obrovské bolesti s podezřením na zlomenou klíční kost.
Juniorská hvězda a loňský vicemistr světa třídy do 125ccm – původem Jihoafričan s Holandskou licencí Calvin Vlaanderen se po dobrém startu pohybuje okolo desáté příčky, v prvním kole však ošklivě padá na skoku a končí s vylomenými zuby, poraněným kotníkem a vyhozeným ramenem.
Mezitím si obrovský náskok vytvořil Coldenhoff, jede doopravdy skvěle a myslím, že by s ním dnes Herlings měl obrovské problémy! Druhý jede Febvre, třetí Kullas, čtvrtý Styke a pátý Tonkov. Tonkov se ale dere dopředu, nejdříve předjíždí Stykeho, po chvíli i Kullase a vydává se stíhat Febvreho. Cílem projíždí jako první Coldenhoff s náskokem téměř 40s na druhého Febvreho! Třetí Tonkov již ztrácí třičtvrtě minuty, čtvrtý Kullas minutu a čtvrt!
Celkové pořadí: 1. Coldenhoff, 2. Febvre, 3. Tonkov, 4. Kullas a 5. van Doninck

Start druhé jízdy MX1 je tady a s ním i napěchovaný rošt!
.

.

V první zatáčce je nejrychlejší vítěz první jízdy Mike Kras. Za ním jsou však Waters, Roelants, Rauchenecker a de Reuver. Do čela se rychle probíjí Waters, druhý je Kras, třetí Roelants. Joel Roelants tlačí na pilu a jde přes Krase. V polovině závodu opět začínají Watersovi docházet síly a Roelants se značně přibližuje, na proskakovácích jej předjíždí a s přehledem vítězí. Waters v cílí ztrácí 16s, třetí končí Kras, čtvrtý de Reuver a pátý smolař z první jízdy Rauchenecker.
Celkové pořadí: 1.Kras, 2. Waters, 3. de Reuver, 4. Bengtsson a 5. Saris.

Teď již nezbývalo nic jiného, než jít na vyhlášení, připravit jej Holanďanům trvá stejně dlouho jako v ČR, takže jsem si alespoň půl hodinky popovídal s celkovým vítězem třídy do 85ccm Jago Geertsem. Krásné poháry předával starosta Mill, oceněni byli také všichni jezdci, kteří získali holeshot (prémií 100 euro za jeden). Na závěr byl předán jeden speciální putovní pohár Glennu Coldenhoffovi za nejvyrovnanější výkon po celý den, tak teď se rozloučit s Raivem a jeho rodinou, poděkovat za krásný víkend a „hurá“ domů. Opět jsem se setkal s ochotou Holanďanů, když jsem šel k autu, každý druhý mi zastavil a ptal se mě, kam jdu, že mě kdyžtak hodí. Jen jsme se přezuli a vyrazili na dlouhou cestu domů. Ihned při odjíždění z místa dění se mi vehnaly do očí slzy…slzy štěstí, slzy smůly, srdíčko mě prostě nechtělo pustit domů, protože mě tohle místo okouzlilo, byl to prostě nejlepší víkend mého života. Po cestě jsme si dali pár zastávek, včetně jedné tříhodinové na spaní. Ani si neumíte představit, jaký to byl pocit, když jsme přejížděli hranice a byli zpět v ČR! A přesně v ten moment začalo sněžit…spousta bouraček na D1 a cesta i s objížďkami trvala o více než hodinu déle.
Auto na mě v pořádku čekalo, rozloučil jsem se s Jirkou a čekaly mě poslední dvě hodiny jízdy.
Ty proběhly v pořádku a byl jsem strašně rád, že jsem doma, i když se v budoucnu zpátky do Holandska kdykoliv rád vrátím! Ta země mi prostě svou krajinou, lidmi, přístupem závodníků, závody a tím vším okolo učarovala, strašně moc bych si tam přál žít a doufám, že si jednoho dne svůj sen splním.

PS: V článku jsem Vám slíbil, že se o Basu Vaessenovi ještě zmíním na konci. Takže Bas mi asi týden po závodě sdělil, že byl se svou rukou u specialistů v Německu, protože ho stále pobolívala a ti mu zjistili, že má již více než měsíc zlomené zápěstí! A s tím odjel první dva závody holandského mistráku, kde skončil dvakrát druhý a porazil jej akorát suverénně vítěz prvního EMX125 Davy Pootjes…trošičku šílené, když si vzpomenu na to, jak trať v Mill vypadala, jakým způsobem byla rozbitá, že zde byly i tři rolety atd., nezbývá mi říci nic jiného, než jen klobouk dolů! Teď je bohužel na měsíc mimo hru a přijde o první dva závody EMX125.

A jak to dopadlo s mou SD kartou? Kvůli tomuto problému jsem schválně jel až do Prahy do největší firmy na ztracená data v ČR – Datahelp…bohužel ani oni si nevěděli rady a mé nejlepší fotky v životě tedy zmizely navždy…

Při psaní tohoto článku mi v něm uvízlo srdce a spousta vzpomínek a zážitků, které mi zůstanou až do konce života, na klávesnici ukápla také spousta slz a tak doufám, že Vás mé povídání zaujalo.